Čtenářský klub

První knihou letošního čtenářského klubu byla Alma a svět obrazu od autorky Lucie Paulové. Kniha nás pohltila od prvních řádků, a proto jsme jí rádi věnovali celá tři setkání našeho klubu.

Během čtení prvních kapitol knihy jsme prošli několik pracovních listů, ve kterých jsme si zkoušeli například napsat životabáseň, pracovat s klíčovými slovy, luštit podle symbolů názvy kapitol anebo předvídat děj na základě obrázkového diagramu.

Ve čtenářském klubu se často snažíme vcítit se do postavy z příběhu, přemýšlíme například, co máme nebo nemáme společného. Tentokrát jsme se pokusili jít ještě hlouběji a dvě situace jsme si zkusili prožít na vlastní kůži.

Scénka č. 1 – Nevidomá Alma v doprovodu svého asistenta, kterému říká „Tvaroh“. Cílem této scénky bylo vyzkoušet si na pár chvil vidět, respektive nevidět, jako Alma. Úkolem bylo dojít po schodišti k vlastní skříňce, kde došlo k výměně rolí ve dvojici. Asistent měl v popisu role dohlédnout na to, aby se Almě cestou nic nestalo. Alma měla v popisu role odhánět naštvaně asistenta a dávat mu najevo, že ho nepotřebuje.

Scénka č. 2 – Projití skrz obraz do jiného světa. Součástí této scénky bylo překvapení pro členy klubu v podobě obrazu, který byl namalován podle předlohy v knize, obrazu, kterým Alma v knize skutečně prošla. A my všichni mohli projít také. V jiném světě se pro nás sice nic nezměnilo, ale každý si napsal do obálky osobní přání, co by chtěl, aby bylo v jiném světě jinak. Co je v obálkách zůstává tajemstvím, jsou totiž zapečetěny a přilepeny po stranách obrazu.

A na úplný závěr citát z knihy, který nás oslovil asi nejvíce:

Tereza Šimečková (vedoucí čtenářského klubu)