Spaní ve škole 8. B

Ve středu 19. 6. jsme se – jako již tradičně – rozloučili s již téměř uplynulým školním rokem a to naší oblíbenou akcí „Spaní ve škole“.

Vzhledem k tomu, že jsme se trefili do nejparnějšího počasí, sešli jsme se ve škole o chvíli dříve a po rozložení míst na ležení jsme se vybaveni plavkami a ručníky vypravili koupat na náplavku k řece. Venku jsme si to nakonec užili všichni a převážná část výpravy se dokonce vykoupala nebo alespoň smočila.

Místo původně plánované hodiny jsme v řece strávili hodiny skoro dvě, když nastal čas vypravit se zpět. Převléct a vyrazit na večeři. V tuto chvíli jsme se rozdělili na dvě samostatné skupiny – jedna šla na kebab do města a druhá vařit večeři svépomocí.

Osvěžení, najedení a plní sil jsme pokračovali v našem programu, a tak naše kroky opět vedly na poslední večerní vlak, který nás odvezl do Kájova vstříc stezce odvahy. Jelikož bylo naprosté jasno, museli jsem počkat na tmu a na nádraží jsme si dali běhací, uměleckou hru. S příchodem tmy už bylo možné pokračovat dále a po malém občerstvení cestou jsme stanuli na začátku stezky. Od bývalé vlečky na Větřní přes kopec lesem na Dubík. Proti loňskému roku byla stezka sice vzdáleností o polovinu kratší, ale dvakrát tak strašidelnější. I když tomu mnozí zpočátku nechtěli věřit, paní učitelka tvrdila naprosto jistě, že tam žádná strašidla nejsou, že uvěřili. Když pak bylo zjištěno, že je tomu naopak, jek a vřískot některých skupinek musel být slyšet až do Krumlova. Díky naprosto skvělým strašidlům se většina nočních poutníků bála a někteří, dokonce ochraptěli. Celá stezka měla veliký úspěch a všem se líbila, kdo by se nebál rád. Pak již následoval noční zrychlený přesun zpátky do školy, kdy jsme utíkali před blížícími se mračny. Naštěstí jsme nezmokli a vrátili se v pořádku do školy.

I když se toho moc nenaspalo, nikdo z nás na tuto akci nezapomene. Je to naše tradice a jsme rádi, že ji můžeme absolvovat.

V. Němcová a 8. B